Třetí finále dramatické až do konce

   Po vyrovnaném a dramatickém druhém finále jsme si vynutili třetí rozhodující zápas. Na nejdůležitější zápas sezóny jsme se sešli kromě Přemka Mužíka a Jana Staňka v kompletní sestavě.

   Stejný nástup jako do minulého zápasu se nekonal a my jsme museli již od začátku dohánět náskok soupeře. Poprvé se o vyrovnání zasloužil v 9. minutě Martin Pouzar. Hra zápasu se odvíjela velmi rychle, oba soupeři byli vyrovnaní, ale do konce třetiny se ještě Hydrozdroj ujal vedení.

   Na začátku druhé třetiny soupeř odskočil již na dvoubrankový rozdíl. Ale nás v tomto zápase nic nepoložilo a bojovali jsme neustále s maximální vervou. Na snížení náskoku soupeře se nečekalo nikterak dlouho. O druhou naši braku se postaral na konci 20. minuty Lukáš Macháček. Tempo a tvrdost hry se neustále stupňovali, ale vše zůstávalo v rámci pravidel. Ke konci třetiny po skrumáži před naší brankou zůstal na ledě ležet Ela a všem na střídačce zatrnulo. Ela nebyl evidentně v pořádku, ale v zápalu finálového boje zápas dochytal. Ihned po tomto incidentu jsme vyhráli buly a po přesné přihrávce jel sám na brankáře Hydrozdroje František Bárta a dokázal jednoduše ale účinně vyrovnat. Do konce třetiny chybělo pouhých 17 vteřin.

   Do závěrečné třetiny se tedy vstupovalo za nerozhodného stavu. Na obou stranách bylo vidět velké napětí z toho, jak zápas dopadne. Ve 34. minutě jsme byli nešťastně vyloučení za špatné střídaní a soupeř dokázal tuto přesilovku proměnit do dalšího vedení. Naše odpověď byla ale blesková, za minutu srovnával po šťastném odrazu Pavel Horák. Vyrovnaný stav 4:4 vydržel až do konce základní hrací doby a tak musely o vítězi opět rozhodnout nájezdy. Tyto nájezdy byli daleko více infarktový než ty minulý týden. Dvakrát jsme se dokázali ujmout vedení krásnými střelami pod víko, ale soupeř dokázal pokaždé v dalším nájezdu odpovědět. Rozhodla až 8. série nájezdů, hráč Hydrozdroje překonal Elu a náš hráč již nedokázal odpovědět. Tentokrát jsme neměli tolik potřebné štěstí udělat závěrečný krok v nájezdech a vyhrát.

   Zopakovat loňské vítězství se nám nepovedlo, ale myslím, že se nemáme vůbec za co stydět. Soutěž byla letos mnohem vyrovnanější a obtížnější než minulou sezonu a tudíž vítězství v základní části je také velký úspěch. Na poslední zápas přišlo i mnoho diváků a určitě vidělo poslední zápas play off tak, jak má být. To jest plný adrenalinu, soubojů a též hokeje, na který se opravdu dalo dívat.

   S tímto bych se s vámi chtěl pro tuto sezonu rozloučit. Doufám, že moje reportáže byly psané tak, že si čtenář alespoň z části dokázal udělat představu, jak jednotlivé zápasy probíhaly. Každý článek jsem psal svým pohledem a snad jsem se nedopustil velkých omylů a chyb jak gramatických tak i v pochopení zápasů. Pokud budete mít jakékoliv kritiky nebo připomínky k reportážím, byl bych rád kdyby jste je napsali do diskuze. Doufám, že se budeme setkávat u mých článků i příští sezonu. :-)